test

Představujeme: PhDr. Jan Fluxa, kandidát na starostu, Plzeň 2-Slovany

J_Fluxa_7539_upraveno_low

Jan Fluxa (TOP 09): Financování a kompetence městských obvodů je třeba změnit.

Rozhovor s 1. místostarostou MO Plzeň 2 – Slovany PhDr. Janem Fluxou (TOP 09) o jeho působení na Slovanské radnici v právě uplynulém volebním období a jeho plánech a vizích do budoucna.

Jste na slovanské radnici už od prosince 2010. Na co jste se po svém nástupu do funkce soustředil především?

Předně jsme chtěli ušetřit náklady na členy různých komisí a výborů. Těchto poradních orgánů bylo před rokem 2010 na Slovanech příliš a lidí v nich rovněž. Snížili jsme tedy hned počet členů všech těchto orgánů přibližně o 40 %. Jinak program TOP 09 kladl a stále klade velký důraz na transparentnost, otevřenost a jasná pravidla pro zadávání veřejných zakázek. Proto jsme se hned začali věnovat právě také těmto tématům. Následně jsme připravili a schválili konkrétní dokument – Koncepci transparentnosti a otevřenosti, který zavedl několik inovativních opatření právě v těchto oblastech.

Jaká konkrétní opatření to byla?

Jednalo se hlavně o zpřísnění pravidel pro zadávání veřejných zakázek, a to hlavně těch podlimitních. I pro ty už v současné době existují pravidla, takže jejich zadávání nekontrolovaně a takzvaně „z volné ruky“ je výrazně omezeno. Dalším podstatným opatřením bylo zavedení povinného zveřejňování všech dokumentů zastupitelstva, jeho výborů a rady. To v minulosti také nebylo vůbec standardem. Těch opatření byla ještě celá řada, snad bych vyzdvihnul ještě dvě. Prodloužení doby podatelny na každý den kromě pátku do 17:00 oproti dřívějšímu klasickému „pondělí a středě“ a také povinnost zveřejňování poskytnutých dotací za každý rok. To se na Slovanech také dříve nedělalo.

A teď z jiného soudku. I v době krize se na Slovanech stavělo a investovalo do nových projektů. Čím to je a na jaké investice jste se zaměřili?

Předně je potřeba říci, že drtivá většina investic, které prováděla slovanská radnice v letech 2010 – 2014, byla podpořena i jinými finančními zdroji. Šlo o prostředky města, státu a hlavně Evropské unie. Je férové přiznat, že bez těchto dotací bychom byli schopni realizovat je zlomek toho, co se podařilo. Ale souvisí to pochopitelně i se schopností naší radnice tyto peníze vyhledat, získat, správně zadministrovat a použít.

A jaké investice se tedy realizovaly?

Na konci roku 2010 ležely na radnici některé investiční záměry, které byly v poměrně vysokém stadiu přípravy. U některých bylo dokonce už požádáno o evropské dotace. Rozhodli jsme se tedy tyto akce dokončit a nebourat radikálně vše, co se na slovanské radnici připravilo v minulosti. Šlo zejména o sportovní areál Božkovského ostrova nebo rekonstrukci Koterovské návsi. Z věcí, na které jsme se už soustředili nově, byl prioritní pochopitelně záměr postavit novou mateřskou školku za rozumnou cenu, ale také rekonstrukce některých vnitrobloků či dětských hřišť. Také se nám podařilo výrazně zkultivovat prostředí v kulturním domě Šeříkovka, kde se od roku 1974 neudělalo prakticky nic. Teď je možné říci, že to tam alespoň zčásti odpovídá standardu, který lidé ve 21. století očekávají.

Nová mateřská školka na Slovanech je bezpochyby významnou stavbou, ale zásluhy si zde osobuje kde kdo. V čem myslíte, že spočíval konkrétně Váš přínos tomuto projektu?

Ano, novou školkou u bazénu se dnes skutečně chlubí hodně komunálních politiků (smích). TOP 09 na Slovanech iniciovala a podpořila přepracování původního projektu zděné stavby, jejíž cena se pohybovala někde kolem 40 milionů korun. Taková cena byla nepřijatelná. Přepracováním projektu na montovanou dřevostavbu se podařilo snížit náklady přibližně o polovinu a i předpokládaná doba výstavby se výrazně zkrátila. V tom spatřuji asi náš největší přínos.

A je v uplynulém volebním období možné mluvit o něčem, co se naopak nepodařilo?

Musím říci, že bohužel ano. A to projekt rekonstrukce bývalé porodnice na Slovanech na zařízení pro seniory. Dodnes mi jeho smetení vedením města Plzně doslova leží v žaludku. Akce byla na přelomu let 2011 a 2012 totiž prakticky připravena. Navíc jsme měli s tehdejším ministrem zdravotnictví a ministrem práce a sociálních věcí rozjednán harmonogram převedení porodnice do majetku města a byl nalezen i vhodný dotační titul, který by se dal na projekt využít. Celá rekonstrukce by bývala vyšla přibližně na 140 milionů korun a z dotace bylo možno tenkrát získat až 100 milionů. Bylo tedy potřeba z vlastních zdrojů dofinancovat 40 milionů korun. Jelikož tato částka ale tvoří více než třetinu celého ročního rozpočtu Slovan, bylo nutné v tomto ohledu spolupracovat i s vedením města Plzně. A tady jsme tvrdě narazili. Dodnes nevím pořádně proč. Projekt byl nachystán, byla zpracována studie včetně harmonogramu potřebných kroků, předjednány potřebné záležitosti na dotčených ministerstvech a tak dále. Cesta byla umetena. A pak přišlo kategorické odmítnutí. Podivné také bylo, že jsem za celou dobu přípravy této akce zaznamenal od vedení města jen minimální zájem a prakticky nulovou vůli to alespoň zkusit. Nechci si proto ani domýšlet, že zde snad mohla hrát roli politika, tedy odpor vládnoucí ODS a ČSSD k tomu, aby podpořili smysluplný projekt, za kterým stála od začátku TOP 09 (pozn.: ministři zdravotnictví a práce a sociálních věcí byli tehdy nominováni TOP 09). Nevím, ale nikdo mě přesvědčivé argumenty, proč to tenkrát nešlo, zatím nepodal. Výsledkem neochoty vedení města je, že porodnice byla nakonec prodána soukromému majiteli, další dva roky chátrá a úspěšně směřuje k tomu, aby se z ní staly druhé městské lázně, katastrofa. Tohle člověka opravdu bolí. Ještě větší rozčarování pak způsobuje to, když vidím, že sehnat doslova ze dne na den peníze například na dostavbu fotbalového stadionu nebo divadla nebyl pro vedení města v podstatě žádný problém.

Pojďme tedy k něčemu pozitivnějšímu. Co dalšího byste ze svého působení vyzvedl?

Abych město Plzeň a magistrát jen nekritizoval, tak je pravda, že město přispělo dvěma třetinami právě na náš projekt výstavby nové mateřské školky. Také se nám soustředěným tlakem na Zastupitelstvo města Plzně a s podporou některých tamních zastupitelů podařilo docílit rozhodnutí o konečném napojení Koterova a Božkova na Úslavský kanalizační sběrač. Kdybychom měli v některých věcech bojovat jen sami, asi bychom neuspěli. Síla obvodů je z hlediska kompetencí stále nedostačující a velmi malá.

Jakou známkou byste tedy celkově zhodnotil Vaše působení na obvodní radnici?

Přikláněl bych se asi k hodnocení „lepší trojka“. Jinak výborné to asi nebude nikdy, protože nelze vždy uspokojit všechny. Některé chvalitebné věci se asi i podařily, třeba zrovna nová školka či další investice. Dobrá byla především komunikace mezi radními a zastupiteli. Dostatečný byl počet uvolněných zastupitelů a zaměstnanců úřadu a nedostatečné byly jednoznačně finance a kompetence obvodů.

Jak to pořád myslíte s těmi kompetencemi?

Kompetence městských obvodů jsou dnes v Plzni velmi omezené, což vede k tomu, že o spoustě naprosto běžných věcech rozhoduje v konečné fázi magistrát, nikoli obvod. V praxi pak hodně záleží jak na lobbingu a schopnostech jednotlivých obvodních zástupců, hlavně starostů či místostarostů, tak na politickém rozložení sil na městě a na obvodech. Největším problémem s tím spojeným ale asi je zbytečné byrokratizování. Dám příklad. Na nutnost zalepení díry v chodníku upozorňují občané obvodní radnici, ale celá tato agenda je v kompetenci Správy veřejného statku města Plzně, kterou řídí magistrát. Nechci tady nikoho vinit z nečinnosti, ale někdy se i takto triviální a v podstatě rutinní záležitosti takovým způsobem vlečou, že zůstává člověku rozum stát. Přitom řešením by bylo tuto agendu jednoduše převést do kompetence městských obvodů, které by se o tyto věci staraly samy a pochopitelně za ně nesly i přímou odpovědnost.

Nyní hypotetická otázka – kdybyste se po volbách stal starostou, na co byste se zaměřil nejvíce?

Z hlediska zvyšování transparentnosti úřadu zbývá dořešit ještě dvě hlavní věci. Za prvé je to zavedení povinnosti zveřejňování všech smluv, které radnice uzavírá a za druhé vytvoření internetové aplikace „rozklikávací rozpočet“, ve které občané budou moci vidět aktuální čerpání obvodního rozpočtu včetně konkrétních věcí, za které jsou utráceny veřejné peníze. V oblasti investic nebo rozvoje obvodu obecně bychom se chtěli zaměřit na větší komunikaci s veřejností ohledně přípravy konkrétních investic, které se jich přímo dotýkají. Ať už se jedná například o možnost rekonstrukce parku na Jiráskovo náměstí, rozvojové plochy kasárna Slovany či Švabiny nebo řešení parkování v prostoru kolem bazénu. V oblasti bezpečnosti chceme opět otevřít debatu o vyhlášce o veřejném pořádku. Její pracovní návrh jsme sice už připravili, poskytli ho vedení města a doufali, že se tím někdo bude zabývat. Obvod totiž sám vlastní vyhlášku vydat nemůže. To může jen město jako celek. Ale vedení města bohužel na náš iniciativní návrh ani nijak nereagovalo. Přitom poptávka po takové normě evidentně ze strany občanů je a je třeba se o tom začít vážně bavit.

Kandidujete i do Zastupitelstva města Plzně, proč? Nechcete být tak nějak „všude“?

O to být všude a u všeho mi rozhodně nejde. To, co mě nakonec přimělo ke kandidatuře i do celoměstského zastupitelstva, je právě snaha o posílení pravomocí obvodních radnic. Je jasné, že velké a strategické investice typu městský okruh, tramvajové tratě nebo městská kanalizace musí být řešeny centrálně, ale je celá řada oblastí, které mohou být efektivněji spravovány na obvodní úrovni.

A není efektivním řešením právě centralizace? Tedy třeba i zrušení městských obvodů?

Já jsem přesvědčen o tom, že rozhodovat by se mělo především na úrovních, které jsou občanům nejblíže a ne na jedné centrální úrovni nějakého megaúřadu. Bohužel současný stav má v Plzni charakter spíše tuhé centralizace a je jasně vidět, že to v tak velkém městě, jako je Plzeň, prostě nefunguje dobře. Mluvím tady o menších investicích do komunikací nebo chodníků v obytných zónách, jejich opravách a údržbě, kompetencích v oblasti řízení mateřských škol, správě nebytových prostorů a dalších. Témat je určitě více, ale jde tu především o ty, se kterými se občané obracejí nejčastěji právě na obvodní radnice. Je jasné, že posílení kompetencí musí jít také ruku v ruce s posílením obvodních rozpočtů. Tady je potřeba se bavit hlavně o navýšení podílu z daňových příjmů města ve prospěch městských obvodů. Pokud tento podíl dnes činí 11 až 12 procent, je na místě se bavit o hodnotě kolem 20 procent. A o tom může rozhodnout jen celoměstské zastupitelstvo. Přístup vedení města k obvodům navíc v uplynulých čtyřech letech nebyl zrovna nejvstřícnější. Z jednotlivých obvodů se jeho přičiněním stávali spíše konkurenti, místo toho aby se vedení města snažilo je skutečně zrovnoprávnit a dát jim určitý samostatný prostor s odpovídajícími financemi. Je to smutné, ale přístup města k obvodům nebyl v uplynulém období vůbec dobrý, řekl bych takový až skoro macešský.

A co byste vzkázal voličům na závěr?

Že v pozici starosty bych se snažil často a hlavně po celé volební období komunikovat právě s nimi. Stejně tak jako i s různými organizacemi a spolky, a to napříč jejich zájmy i generacemi. K debatě jsou jistě otázky přípravy důležitých investičních projektů, podpory amatérských sportovních klubů, otázky týkající se problematiky seniorů a vůbec obecně dalšího rozvoje našeho obvodu. Z okolí navíc cítím potřebu častějších veřejných projednávání některých věcí a společného setkávání na rozmanitá témata. A je pravda, že je pořád co zlepšovat. Dokonalého ideálu nedosáhneme pravděpodobně nikdy, ovšem intenzivnější komunikace nás všechny může významně obohatit. Rád se nechám také inspirovat i od jiných, patent na rozum si rozhodně nedělám.

Pojďte do toho s námi

Pomozte nám lépe poznat Vaše názory, zapojte se do kampaní a buďte skutečnou součástí TOP 09.

Můžete se stát přímo členem TOP 09, rádi uvítáme každého, kterému není dění v našem městě lhostejné. Chcete-li pomáhat, ale necítíte se na vstup do politické strany, můžete se stát dobrovolníkem nebo podporovatelem. Vyplňte kontaktní email a my Vás budeme kontaktovat.